Senzory a signatury
Rozlišujeme následující druhy senzorů a signatur, s jejichž pomocí lze odhalit skryté objekty. Jednotlivé druhy mají svá specifika, která by se měla odrazit ve fikci.
Vizuální
Detekce pomocí viditelného světla, patří sem tedy i zrak. Aktivní senzory mohou být buď různé svítilny, laserové snímače a podobně.
Člověk má plnohodnotnou pasivní detekci 6 – (Vnímání / 2), základní odraz a žádné emise.
Viditelné světlo lze pohltit absorpčním štítem.
Akustická
Detelce pomocí zvuku, kam patří i sluch. Aktivní senzor může být sonar.
Člověk má identifikační pasivní detekci 6 – (Vnímání / 2), základní odraz a žádné emise.
Zvuk potřebuje médium, ve kterém se může šířit a vzduchoprázdnem se proto nešíří.
Tepelná
Detekce pomocí infračerveného spektra umožňuje sledovat tepelné emise objektů. Každý objekt, který není zmražený na absolutní nulu, vydává nějaké záření. V teplotách, ve kterých se člověk běžně může pohybovat, je to nejčastěji záření v infračerveném spektru. Díky tomu termovize dovoluje vidět i v naprosté tmě. Aktivní senzory mohou být lasery v infračerveném spektru.
Člověk má minimální odraz a základní emise.
Infračervené záření lze pohltit absorpčním štítem.
Ultrafialová
Světlo v ultrafialovém spektru může být rozptýleno v atmosféře i po setmění, nebo proniknout jinak neprůhlednou atmosférou, nebo třeba dýmem. Využívá jej například širokospektrální vidění, ale čistě ultrafialové kamery se používají jen zřídka. Pro orientaci v prostoru udělá často lepší službu termovize. Aktivní senzory mohou být lasery v ultrafialovém spektru, nebo UV lampy. Jelikož ultrafialové záření na vyšších frekvencích je ionizující, používá se v aktivních senzorech jen zřídka.
Člověk má minimální odraz a žádné emise.
Ultrafialové záření lze pohltit absorpčním štítem.
Magnetická
Detekce magnetického pole umožňuje detekovat materiály s různými magnetickými vlastnostmi, které způsobují změny geomagnetického pole, nebo magnetické pole kolem magnetů, elektrické vedení a podobně. Aktivní senzory mohou být například na bázi magnetické rezonance, která dovoluje zobrazit i vnitřek pevných předmětů a analyzovat z jakých materiálů se skládají.
Člověk má minimální odraz a žádné emise.
Vysokofrekvenční
Rentgenové a gamma záření dokáže procházet hmotou a je jí pohlcováno jen mírně. To dovoluje prohlédnout skrz pevné překážky, analyzovat jejich strukturu a případně odhalit i skryté vady. Pasivní detektory slouží převážně k detekci zdrojů tohoto záření. Aktivní senzory vyžadují umístění zkoumaného objektu mezi zdroj záření a detektor.
Zásadní nevýhodou vysokofrekvenčních detektorů je, že jak rengenové tak gamma záření je ionizující a při dlouhodobé expozici způsobuje zdravotní potíže a degradaci materiálu. Prostředí, kde se rengenové nebo gamma záření vyskytuje v takové intenzitě, aby mohlo být využito pro odraz pasivními senzory, je pro člověka nebezpečné a vyžaduje odpovídající ochranné prostředky.
Člověk má základní odraz a žádné emise.
Vysokofrekvenční záření lze pohltit absorpčním štítem.
Miografie
Miony, emitované kosmickým zářením nebo rozpadem pionů v atmosféře, procházejí hmotou a velmi zřídka s ní reagují. Díky tomu je možné je využít ke skenování předmětů, podobně jako rentgenu nebo magnetické rezonance, ale bez nutnosti emitovat jakékoliv záření nebo magnetické pole. Je možné analyzovat strukturu i složení objektu. Miografie je pasivní metoda využívající odrazu – předměty co by miony emitovaly se běžně nevyskytují.
Člověk má minimální odraz.
Miony jsou částice a proto je není možné pohltit absorpčním štítem.
Mikrovlnná
Mikrovlny a radiové vlny jsou využívány k bezdrátové komunikaci a je možné je zachytit a zaměřit. Aktivní senzory jsou radary.
Člověk má minimální odraz a žádné emise.
Mikrovlny lze pohltit absorpčním štítem.
Chemická
Chemická signatura má podobu chemických látek zanechaných v prostředí. Může jít o spaliny motorů, vydechovaný oxid uhličitý, nebo pachovou stopu. Pasivní detekce (například čichem) vyžaduje přítomnost v místě výskytu chemické stopy. Aktivní senzory mohou využívat například laseru k chamické analýze atmosféry na dálku. Člověk dokáže detekovat chemickou signaturu pomocí čichu, pokud zrovna není ve skafandru, aby pach vůbec mohl zachytit.
Člověk má prezenční pasivní detekci 10 – (Vnímání / 2) a základní emise.