Způsoby detekce
Málokdy ale budeš házet jen jednou kostkou, protože je často víc jenž jeden způsob, jak tě detekovat a hází se pro každý zvlášť. Běžně se může jednat o:
- viditelné světlo (zrak nebo lidar)
- zvuk (sluch nebo sonar)
- infračervené světlo (termovize)
- ultrafialové světlo
- rentgenové záření
- magnetické pole (radar, změny magnetického pole nebo magnetická rezonance)
- chemická stopa (čich nebo spektrometr)
Kombinování různých detektorů
Člověk má běžně k dispozici zrak a sluch, které může využívat současně. Mimo to může využívat i různé další detektory. Širokospektrální vidění například umožňuje vidět současně s viditelnými i infračervené a ultrafialové světlo a hází se na kamufláž v těchto třech spektrech.
Termovize dovoluje vidět v infračerveném spektru, ale pokud se díváš termovizí, nevidíš už viditelné světlo. Vyměníš tak hod ve viditelném spektru za infračervené. Nemusíš se nutně dívat jen termovizí – můžeš se dívat normálně a jen občas zkontrolovat okolí termovizorem – v takovém případě se hází jak na vidittelné tak infračervené spektrum, ale tvé Vnímání je sníženo o –1, protože sice přepínáš mezi dvěma různými spektry, ale nemůžeš je sledovat současně.
Osvětlení a vliv prostředí
Běžně počítáme s tím, že je přiměřeně dobré světlo a z toho neplynou žádné zvláštní ✪ výhody ani ▼ nevýhody. Pokud je ale tma, nebo naopak slunce nízko nad obzorem oslňuje, pak to pro kamufláž znamená ✪ výhodu.
Podobně to funguje i s ostatními způsoby detekce:
Zvuk
Pro běžný sluch je ideální ticho, kdy je slyšet každé šustnutí – to pro kamufláž znamená ▼ nevýhodu. Pokud zrovna skučí vítr a padá déšť, pak to bude naopak ✪ výhodu, protože se v tom hluku ledacos ztratí.
Infračervené světlo
Při teplotách, se kterými se může člověk běžně setkat, všechno vydává infračervené záření. Znamená to tedy, že všechno svítí a s teplotou se mění pouze vlnová délka, řekněme „barva“, infračerveného záření. S infravizí tedy nepotřebuješ žádný zdroj světla – všechno co není zmrzlé až k absolutní nule totiž svítí a s adekvátním vybavením to můžeš to vidět.
✪ výhodu na kamufláž získáš v prostředí, kde je horko (alespoň 40 stupňů) protože pak infračervené světlo které vydáváš splyne s okolím. Naopak ▼ nevýhodu budeš mít ve velmi chladném prostředí (hluboko pod nulou), kde budeš zářit o to jasněji.
Ultrafialové světlo
Ultrafialové světlo vydává třeba elektrický oblouk, plazma, nebo speciální zářivky. Na Zemi prochází atmosférou jen malá část ultrafialového záření, ale i ta se dá využít pro noční vidění (díky odrazu od atmosféry dopadá na zemský povrch malé množství UV záření i v noci). Na některých planetách může atmosféra bránit průniku viditelného světla a ultrafialové záření tak může být jediným zdrojem světla. V neposlední řadě UV vidění dovoluje vidět UV laser, který je jinak neviditelný.
Jinak se chová podobně, jako viditelné světlo.
Rentgenové záření
Ve vesmíru existují zdroje rentgenového záření, ale v jejich blízkosti není zdravé se zdržovat. Dalším možným zdrojem může být jaderný výbuch, nebo rentgenová lampa. Rentgenové záření dobře prochází jakoukoliv hmotou. Čím je hustší, tím víc záření pohltí a na základě toho je možné prohlédnout vnitřní strukturu pevných předmětů.
Jelikož se rentgenové záření příliš neodráží, musí být zdroj záření z druhé strany objektu. Pokud není v blízkosti přírodní zdroj rentgenového záření, tak se využití rentgenových detektorů v terénu značně komplikuje.
Proti rentgenovému detektoru ti neposkytne žádnou ✪ výhodu krytí (prostě uvidí skrz).
Magnetické pole
Bezdrátová komunikace je naprosto běžná záležitost a to znamená, že v obydlených částech vesmíru, kde se nachází mnoho bezdrátově komunikujících zařízení, je velmi mnoho elektromagnetických signálů na mnoha různých frekvencí. Ty mohou sloužit jako zdroj pro pasivní radar, což je pro kamufláž ▼ nevýhoda.
Chemická stopa
Chemická stopa dovoluje detekovat nebo identifikovat látky rozptýlené v prostředí. Člověk běžně dokáže čichem poznat přítomnost některých látek ve vzduchu, ale to za normálních okolností nestačí k detekování nebo identifikování objektů. Existují ale tvorové, kteří to dokáží – třeba psi. Člověk si může pomoci třeba laserovým spektrometrem, který odhalí přítomnost hledaných látek v prostoru.
Přes skafandr, pochopitelně, není cítit nic, ale samotný skafandr může uvolňovat látky, které je možné detekovat.
Pokud fouká vítr směrem od detektoru, znamená to ✪ výhodu pro kamufláž, pokud naopak směrem k detektoru, znamená to ▼ nevýhodu.