Hopsák

Hopsák je něco jako kříženec klokana, krysy a prasete, ačkoliv s těmito pozemskými tvory nemá naprosto nic společného. Od hlavy k ocasu měří běžně něco přes metr a váží okolo 30 kg.

Hopsáci jsou všežravci s velmi silným žaludkem a imunitním systémem. Dokáží tak spásat v podstatě vše co najdou. Nejraději si pochutnávají na rostlinách, ale nepohrdnou ani hmyzem a jinými drobnými živočichy, případně zdechlinami které najdou. Dokážou strávit v podstatě jakoukoliv organickou hmotu a dokáží přežít i široké spektrum otrav. Díky své velikosti a schopnosti rychle a vysoko skákat jsou i poměrně odolní proti predátorům.

Prostředí

Hopsáci dokáží žít prakticky kdekoliv, kde najdou něco k snědku i kdyby to měly být jen mechem porostlé skály nebo kanalizace. Díky těmto vlastnostem jsou hopsáci chováni na maso a byli rozšířeni na stovky kolonií napříč Galaxií. Jejich vysazení do volné přírody mělo nejednou za následek narušení místních ekosystémů. Někdy i cíleně v rámci teraformace. V některých případech se ekosystém na hopsáky velmi dobře adaptoval a ti se stali bez větších potíží jeho součástí.

Hopsáků bylo vyšlechtěno bezpočet plemen a na různých planetách se různým způsobem adaptovali. Mohou se tak lišit velikostí, zbarvením, fyzickými proporcemi i nároky na prostředí. Hopsáci obecně nejsou příliš nároční, k životu jim stačí menší koncentrace kyslíku a nižší tlak než je na Zemi a teploty dlouhodobě neklesající pod bod mrazu. Hopsáci si ale dokáží poradit i s déletrvajícími silnými mrazy, pokud mají co jíst.

Nebezpečí

Pokud se hopsák cítí ohrožený, silným skokem se vymrští co nejdál a pak rychle odskáče pryč. Prvním velkým skokem se dokáže vymrštit až deset metrů daleko a být v místě dopadu třicetikilového hopsáka může být i život ohrožující. Pokud brání hnízdo, kouše, případně skáče proti útočníkovi. Jinak hopsáci neútočí a nejsou nebezpeční.

Rozmnožování

Hopsáci jsou vejcorodí. Samice snáší běžně jedno kožovité vejce, ze kterého se po dvou týdnech vylíhne mládě. To doprovází matku po dobu zhruba tří měsíců a pak se osamostatňuje a bloumá krajinou. Pohlavně dospívá zhruba v 5 měsících a plné velikosti dorůstá do 8 měsíců. Samice dokáže za rok snést i 15 vajec a běžně je dorpovázena několika mláďaty.

Samci staví hnízdo a lákají samici křikem a skoky do výšky, v nižší gravitaci (kolem 0,5 G) to může být až 20 metrů vysoko. Když samice snese vejce, se samcem se střídají v jeho zahřívání. Když se vylíhne mládě samec odchází a po nějakém čase začne budovat nové hnízdo někde daleko.

Hospodářské využití

Hopsáci jsou běžně chováni na maso, zpracovává se i jejich kůže. U volných chovů je třeba maso testovat na přítomnost toxinů, protože hopsák dokáže bez větších následků spást spoustu jedovatých věcí. Jinak jsou odolní proti nemocem i parazitům a přenos jakékoliv nákazy na člověka je tak extrémně nepravděpodobný.