Stromová liška

Stromová liška je šelma připomínající pozemské lišky. Má čtyři chápacé končetiny, s jejichž pomocí leze po stromech. Kůže je na končetinách uchycena zhruba do úrovně lokte a když stromová liška roztáhne nohy, může v omezené míře plachtit, nebo alespoň zpomalit svůj pád. Celé tělo je pokryté hustou hnědou srstí, která je delší na ocasu, který využívá jako protiváhu a kormidlo. Dospělá stromová liška je asi metr dlouhá a váží do 10 kg.

Stromové lišky žijí osaměle i ve smečkách čítajících i více jak 10 jedinců. Zatímco osamocená liška se specializuje na drobná zvířata, smečka dokáže ulovit i kořist oproti lišce několikanásobně větší. V případě nedostatku kořisti nepohrdnou ani rostlinnou stravou, vyhledávají především plody s vysokým obsahem tuku.

Prostředí

Na své domovské planetě obývají převážně lesy a většinu času tráví ve větvích, odkud loví svou kořist. Ve svém přirozeném prostředí žijí stromové lišky ve slabé gravitaci (zhruba poloviční oproti pozemské), s relativně hustou atmosférou, kde jsou schopné plachtit na kratší vzdálenosti. Ve vyšší gravitaci tuto schopnost ztrácejí, jsou však velice přizpůsobivé a dokáží adekvátně uzpůsobit svou loveckou strategii.

Nebezpečí

Pro dospělého člověka stromové lišky nepředstavují nebezpečí, byly ale zaznamenány ojedinělé případy, kdy smečka stromových lišek napadla osamocené dítě.

Rozmnožování

Stromové lišky si staví zastřešená hnízda ve větvích, která chrání jejich mláďata před predátory. Tvoří stabilní páry a v péči o mláďata se střídají. Rodí 2 až 4 živá mláďata, která v hnízdě vykrmují asi dva měsíce. Pak se společně vydávají na lov a mláďata se zhruba po roce a půl osamustatňují.

Hospodářské využití

Díky své přizpůsobivosti bývají stromové lišky využívány při ekologickém inženýrství k lovu drobných škůdců nebo obecně přemnožených druhů. Dají se v omezené míře i ochočit a cvičit.