Tyranie volby

Tyranie volby je součást ústřední doktriny Impéria, sepsána Imprátorem Perseem I. Velikým. Legitimizuje absolutní moc institucí a fakticky kriminalizuje jakoukoliv odchylku od oficiálně schválených postupů. Bývá ústředním argumentem kritiky ostatních mocností a jakéhokoliv odporu.

Doktrina tyranie volny

Podle chybných výkladů představuje svoboda volnost volby, kdy člověk rozhoduje o svých věcech tak, jak sám chce. Často tak činí, ať už z nevědomosti, nebo zlého úmyslu, na úkor ostatních, což vede k hlubokému společenskému rozkolu.

I když bychom takto nechali rozhodovat člověka vysokých morálních kvalit, který nebude volit možnosti poškozující ostatní spoluobčany, jak by se mohl rozhodnout správně? Nemůže přeci dokonale znát všechny souvislosti každého rozhodnutí a ani nemůže mít všechny potřebné informace. Takový člověk těžko může zjišťovat vše potřebné, než takové rozhodnutí učiní, zejména pokud se musí rozhodnout rychle. Nakonec se tak rozhodne spíš náhodně a jeho volba může mít mnoho nepříjemných důsledků, nebo být zcela špatná.

Zastaralé tyranské režimy toho využívají, aby se udržely u moci. Nutí své občany hledat odpovědi na tisíckrát zodpovězené otázky, jako by každý měl najít odpověď, která bude jen jeho a kořistí ze špatných rozhodnutí, která lidé nevyhnutelně udělají. Jejich životy se mění v nekonečné hledání plné překážek, kde ti, kdo mají štěstí a rozhodnou se lépe než jiní, profitují a získávají neoprávněné výhody.

Jistě, každý občan se musí rozhodovat o mnoha věcech, ne které není předpřipravené řešení, nebo není čas jej hledat. Měl by tak ale činit jen v případech, ke kterým je kompetentní, případně v asistenci někoho, kdo se danou problematikou zabývá. Čím lépe se občané rozhodují, tím lépe se daří jim, i celému lidstvu.

Odbor řešení na základě rozsáhlé a opakované analýzy všech běžných problémů vypracovává postupy, které lze použít ve většině životních situací a zbavuje tak tyranie volby. Postupy vydané odborem řešení jsou na základě současné úrovně poznání prokazatelně nejlepší, co se dá v dané situaci dělat a občané by je měly následovat. Při porušení předepsaného postupu hrozí riziko špatné volby a všechny její následky pak budou připsány tomu, kdo odmítl postupovat podle nejlepšího řesení.