Mezihvězdná komunikace

Ani na přelomu tisíciletí neexistuje způsob, jak zajistit komunikaci rychlostí přesahující rychlost světla. Pro zajištění globální komunikace v rámci planety v reálném čase je rychlost světla dostačující, stejně jako pro komunikaci se satelity, nebo orbitálními stanicemi. Zpoždění při komunikaci se stanicemi na měsících může ale už nabrat až několik sekund.

Při větších vzdálenostech už rychlost světla pro přímou komunikaci přestává stačit. Signál vyslaný ze Země na Mars dorazí k cíli za 3 až 22 minut (v závislosti na aktuální pozici Země a Marsu). Minimální vzdálenost mezi Zemí a Jupiterem signál urazí za 33 minut, zpráva vyslaná k Neptunu by dorazila nejdříve za 4 hodiny.

Meziplanetární komunikace nemůže probíhat v reálném čase, přesto je zpoždění v řádech minut až hodin únosné pro běžnou výměnu informací. Pro mezihvězdnou komunikaci je už světlo jednoduše příliš pomalé. Zpráva vyslané ze Země k nejbližší hvězdě – Proximě Centaury, by dorazila za přibližně 4 roky a 3 měsíce.

Vesmírné lodě mohou cestovat rychlostmi dalece přesahujícími rychlost světla a tak mezihvězdnou komunikaci zajišťují kurýrní lodě. Mezi významnými koloniemi pendlují automatické kurýrní lodě, převážející důležitá data, zprávy i korespondenci. V méně obydlených částech Galaxie mohou informace převážet obchodní či zásobovací lodě. V těch nejzapadlejších koloniích přísun informací často závisí na tom, kdo k nim zavítá. Převoz informací je často důležitější, než převoz zboží nebo osob.